| v den druhý štěstí prchá poskokem | a obě srdce letí v propast dolů | co je v tom světě širokém, |
| co je tu, co je bolu! | Přijdou dnové, léta, věky, věků věky. | Kolem Slunce mdlobou hasnoucího |
| kroužit budou planet mrtvoly. | Země bude siná, tichá, němá. | Dávno bude po všech lidstva synech |
| v prach a jíní rozpadla se těla, | dávno bude po všech slávy činech | touha někam v vesmír odletěla |
| dávno po srdci i jeho bolu, | dávno dohořelo milování, | jásot odvanut i žalování, |
| dávno, dávno, poslední co píseň | zoufalou svou vzduchem chvěla tíseň | všechen život v mraznou ztuhnul plíseň, |
| bol i radost v kámen ztuhly spolu. | K příkrovnímu, lhostejnému nebi | povrch Země příšerně se šklebí, |