| povrch Země příšerně se šklebí, | Zem je samá dlouhá, hlubná vráska. | Mrazný éter do povrchu pere, |
| šklebinou se k Země nitru dere | Země puká tiše, nezapraská, | Zem se trhá tiše, beze zvuku, |
| Zem je němá, dožila svou muku. | Přejdou dnové, léta, věky, věků věky. | Šerou prostorou jak černá rakev |
| Země krouží slabnouc, slabnouc v letu, | jak když orel těžce postřelený | ve spirále děsně obrovité |
| dolů letí letí letí | Dopadne Země k Slunci zpět, | ze Slunce šlehne plamů květ |
| jak života na úsvitě, | a vzdálené hvězdy a širý Svět | zví, že se tu naposled naposled |
| líbají matka a dítě. | Aj, tamhle dřímavých jiskerek, | jak když rukou rozhodí květů, |
| to letí prostorou kometa, | kostnice umrlých světů. | Hvězdo, oděná rubášem, |
| dumnou nám píseň hudeš, | v ní veliký obsah, málo slov | Ty popel jsi, popel budeš! |
| A tamhle zásvit zas jako sen, | jak když den se rozbřesknout bojí, | tam prach se k novému životu |
LCD monitor UI94
