| po vlasti nazpět touží. | Vzhůru již hlavu, národe, | k nebi své zdvihni oči! |
| Viz jsou tam i malé hvězdičky, | kol nichž se velké točí! | Toť prostě tím ty maličké |
| z jadrného jsou fládru, | ale ty velké a poslušné | jen z plynových jsou hadrů. |
| Troufám, že při té myšlénce | srdce ti povyskočí | nuž buďme tou malou hvězdičkou, |
| kol níž se velké točí! | Jde to, ach jde! Jen každý hleď | k vlastnímu dobře jádru |
| bude li každý z nás z křemene, | je celý národ z kvádrů! | Kdo měkkým je, ten bídně mře! |
| Aj, lide, vzhůru k nebi zrak | velká ta světla samý drak | had hada li nepozře, |
| drakem se nestane! | Boj, všude boj, kam oko zře! | I věčné slunce, chce li žít, |
| musí se kolem s slunci bít | had hada li nepozře, | drakem se nestane! |