| ach! milovat se a prát se. | Promluvme sobě spolu, | co je v tom světě širokém, |
| co je tu, co je bolu! | Kde rozvoj je, je boj po světě boj je všude | a bez mrtvol zde nejsou přetvary, |
| i hudba sfér jen války píseň hude | a věčně v útok znějí fanfáry! | Ta slunce veškerá, než vojevodí, |
| se slunci kol titánské boje vodí | a každá planeta jich s druhou v turnaj ješí, | než šťastna, vítězna se domovině těší |
| tak zuří boj až k drobným žhounkám dolů | po nebes klenu hlubokém | co je v tom světě širokém, |
| co je tu, co je bolu! | A naše Zem? Kde nové vzrůstá, staré hyne, | ach celá Zem je mrtvých oudolí, |
| skrz mrtvých troucheň květ se k světlu vine | kdo doved zde by sčítat mrtvoly! | Zde válka běsná. Z krve dravec tyje, |
| i slavík sladký v úkor jiným žije, | tvor tvora beře v plen i jeho celé žití | a žádný neptá se, zda druhý tvor též cítí. |