| co je v tom světě širokém, | co je tu, co je bolu! | A naše Zem? Kde nové vzrůstá, staré hyne, |
| ach celá Zem je mrtvých oudolí, | skrz mrtvých troucheň květ se k světlu vine | kdo doved zde by sčítat mrtvoly! |
| Zde válka běsná. Z krve dravec tyje, | i slavík sladký v úkor jiným žije, | tvor tvora beře v plen i jeho celé žití |
| a žádný neptá se, zda druhý tvor též cítí. | Co horou zde, to hromada je kostí, | co údolem, to šachta budoucnosti, |
| a čas v ni hází ve dnů běhu divokém | mrtvolu na mrtvolu | co je v tom světě širokém, |
| co je tu, co je bolu! | A člověk člověk! Štědrá byla ruka, | jež ohně vrhla lidských do stanů, |
| co srdce cit, to žhoucí lidská muka, | co myšlének, to lidstva katanů! | Ach pokrok lidstva! Člověk vpřed se plíží, |
| svou krví nohu k strmé stezce klíží, | a napřed ví, než vrchu se doplazí, | že zchladlá Země všechen život zmrazí. |